Banner

K2 atmitec

Řízení a optimalizace výrobních procesů
pomocí štíhlé výroby

st-vyroba
Ve složité ekonomické situaci hledají podniky efektivní způsoby řízení podnikových procesů včetně jejich podpory informačními technologiemi a řešeními. Zaměřují se na štíhlé procesy, které mimo jiné vedou ke snížení nákladů na výrobky. Aby podniky uspěly, musí racionalizovat a optimalizovat výrobní procesy lépe než konkurenti. Tady se otevírá prostor pro optimalizaci podnikových procesů s využitím principů „štíhlé výroby“. Co „štíhlá výroba“ vlastně znamená?

Banner

IT Systems / ERP systémy

Aktuální číslo časopisu IT Systems Aktuální číslo časopisu příloha #1


Krok za krokem projektem ERP, 4. díl Tisk Email

Projekt ERPSkutečný příběh implementace podnikového informačního systému
Krok čtvrtý: Závěrečné testování školení uživatelů, převod dat a spuštění

Ve čtvrtém a prozatím posledním pokračování seriálu o jedné reálné implementaci podnikového informačního systému se dostáváme k závěrečnému testování nové verze informačního systému, školení uživatelů a vlastnímu momentu převodu dat a následnému spuštění.


Zhruba měsíc před ostrým startem reimplementovaného informačního systému si všichni zainteresovaní začali plně uvědomovat význam celého projektu a zároveň vnímat jeho velmi rychle se blížící koncový termín. Vzhledem k současnému nepříznivému hospodářskému vývoji, který se nevyhnul ani naší společnosti, zde navíc existovalo velmi striktně formulované zadání managementu – start nového systému nesmí v žádném případě ohrozit vlastní chod společnosti, což znamenalo, že nelze byť jen připustit možnost kolapsu některého z hlavních firemních procesů. Hospodářská recese a s ní související pokles zakázkové náplně pak v tomto období plně zaměstnávali všechny potenciální klíčové uživatele – obchodníky, technické a výrobní specialisty, plánaře i pracovníky finančního oddělení. Na poslední schůzce řídícího výboru konstatoval interní sponzor projektu, že vzhledem k této situaci nemůže projektový tým očekávat žádnou významnou pomoc zevnitř společnosti ani zvýšenou podporu managementu. Přechod na nový systém musí proběhnout hladce a bezproblémově (nejlépe tak, aby o něm vlastně nikdo ani nevěděl). Tato situace samozřejmě nepřispěla k psychické pohodě celého týmu, který na projektu už osm měsíců intenzivně pracoval. Nervozita mezi jeho členy se stupňovala a výjimkou nebyly ani neadekvátní a podrážděné reakce pramenící ze stresujících situací. Na poslední čtyři týdny byl připraven harmonogram, ve kterém byly první dva týdny vyhrazeny takzvaným integračním testům a druhé dva finálnímu školení uživatelů.
Integrační testy probíhaly následujícím způsobem. Pro každý hlavní proces byl vytvořen scénář, jehož forma byla předepsána implementační metodikou. Tento scénář popisoval celý průběh jednotlivého procesu v informačním systému – například scénář procesu zakázka popisoval zakázku od jejího založení po jednotlivých krocích až k závěrečné fakturaci. Každý z těchto scénářů se pak v novém systému detailně simuloval a testoval za přítomnosti vedoucích i členů příslušného interního i externího procesního týmu (viz třetí část seriálu). Ke každému testovanému scénáři byl vytvořen závěrečný protokol schválený a podepsaný oběma stranami. Chybná funkcionalita a další nedostatky zachycené při integračních testech byly okamžitě řešeny a opravovány ve spolupráci s dodavatelem řešení.

Závěrečných čtrnáct dní bylo věnováno intenzivnímu školení všech uživatelů systému. Školení prováděli výhradně vedoucí, případně členové jednotlivých procesních týmů. V principu byly aplikovány dva typy školení. Pro uživatele, kteří pracují pouze s jednou nebo několika málo funkcemi informačního systému a pro které se jejich práce i způsob ovládání zásadně nezmění, byla uspořádána opakovaná společná školení s ukázkou práce v novém systému. V každém z těchto školení byl vyčleněn časový prostor na připomínky uživatelů a zároveň bylo ve školicí místnosti připraveno několik zkušebních pracovišť, kde si případní zájemci mohli svoji práci vyzkoušet pod dohledem konzultantů v testovací verzi systému. Druhý typ školení byl určen těm pracovníkům, pro které se obsah jejich práce s reimplementovaným informačním systémem významně změní. Tito pracovníci absolvovali jedno nebo několik individuálních školení připravených přímo na míru, rovněž s příslušnými interními konzultanty. O každém školení byl následně pořízen strukturovaný zápis včetně potvrzení účasti pozvaných uživatelů a zdokumentování případných dotazů.
Pro vlastní fázi přechodu na přelomu měsíců března a dubna byl vypracován detailní harmonogram. Tento harmonogram byl schválen managementem společnosti a pomocí elektronické pošty distribuován všem pracovníkům. Hlavní body tohoto harmonogramu byly následující:

  • Ve středu 1. 4. v 1.00 hod. bude současný informační systém uzavřen pro všechny uživatele, kromě pracovníků kteří se podílejí na zpracování březnové měsíční závěrky.
  • V pátek 3. 4. v 7.00 hod. bude březnová účetní závěrka zpracována a současný informační systém bude uzavřen pro všechny uživatele, dále bude následovat transformování současných databázových struktur do databázových struktur nového informačního systému, které proběhne v pátek 3. 4. Sobota 4. 4. a neděle 5. 4. budou věnovány testování nad převedenými daty, parametrizování nového systému a ověření jednotlivých funkcionalit.
  • V pondělí 6. 4. a úterý 7. 4. budou tyto činnosti pokračovat, přičemž některé části modulu Ekonomika a controlling již budou ověřovány v novém systému omezenou skupinou uživatelů. Bude se jednat zejména o kontrolu již zmíněné účetní závěrky, zpracování mezd a elektronický platební styk s bankami. Pro všechny tyto kritické oblasti budou připravena náhradní (krizová) řešení mimo nový systém.


Naplánovaný průběh takto připraveného harmonogramu byl bez výjimky dodržen. Ve středu 8. dubna byl v sedm hodin nový informační systém zpřístupněn všem běžným uživatelům. Členové jednotlivých procesních týmů byli od rána připraveni řešit telefonické a e-mailové dotazy uživatelů. V průběhu prvních několika desítek minut došlo k vyčerpání počtu plovoucích licencí systému, ale již v závěru prvního dne se provoz stabilizoval. Během prvních tří dní provozu bylo samozřejmě nutné vyřešit řadu drobných kolizí a problémů souvisejících s nastavením systému, novými číselníky a funkčními změnami.
V okamžiku vzniku tohoto textu běží nový informační systém již dvanáct dní a jeho fungování je až na drobné a očekávané komplikace (kterým jeden můj bývalý kolega říká „mušince na katedrále“) bezproblémové. Dalším prubířským kamenem bude následná měsíční účetní závěrka na začátku května, která proběhne již kompletně v novém informačním systému. Na celkové hodnocení projektu je v této chvíli tedy ještě poměrně brzy, nicméně první dílčí závěry lze učinit:

  • reimplementovaný systém byl nasazen v plném rozsahu a podle předem zpracované procesní analýzy,
  • časový harmonogram projektu byl dodržen, reimplementovaný systém byl spuštěn v původním plánovaném termínu 1. 4. 2009,
  • start nového systému neohrozil vlastní chod společnosti, došlo jen k drobným a předpokládaným provozním problémům,
  • některé dílčí problémy, které nastaly u oblastí, jež byly funkčností informačního systému pokryty nově, vyplývají spíše z organizačních a komunikačních nedostatků, a nikoliv z chybné implementace,
  • z hlediska ostrého spuštění lze v této chvíli hodnotit celý projekt jako úspěšný.

První neformální hodnocení s dodavatelem řešení konstatovalo zejména velmi dobrou spolupráci na všech úrovních, a to hlavně v závěrečných fázích projektu. Uspíšení původního projektu v důsledku avizované možnosti prodeje společnosti (viz třetí část seriálu) se ukázalo jako šťastné i vzhledem k současnému omezování investičních prostředků do IT z důvodu nutného snižování nákladů. Obchodní zástupci dodavatele v této souvislosti potvrdili, že řada jejich před nedávnem slibně rozpracovaných projektů byla buď odložena, nebo i definitivně zrušena.

Námi sledovaný projekt bude nyní ještě pokračovat poslední dvouměsíční etapou: Produktivní provoz a jeho optimalizace. K podrobnějšímu popisu této etapy i k celkovému vyhodnocení celého projektu s větším časovým odstupem bych se rád vrátil v některém z podzimních vydání časopisu IT Systems.


Jiří Löffelmann


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit