Přihlášení ERP news



Přihlaste se k odběru newsletteru ERP news, ve kterém pravidelně rozesíláme ty nejzajímavější články ze světa ERP.



Partneři webu

Postoj vedení i zaměstnanců firmy během nasazení ERP systému rapidně kolísá

Čtvrtek, 19 Listopad 2026 19:01

ERP AIZavedení nového ERP systému je pro firmu nejen zásadním krokem k digitalizaci, ale také náročným projektem, který může u větších firem trvat až jeden nebo dva roky, výjimečně i déle. Nejprve klíčoví uživatelé a postupně i další zaměstnanci firmy se během projektu musí zapojit do implementace a osvojit si nové pracovní postupy. Podle zkušeností přitom prochází několika fázemi, ve kterých se výrazně mění jejich postoj k novému řešení. Počáteční nadšení střídá vystřízlivění a nejistota, kterou postupně překonávají zkušenosti z každodenního používání nového systému. Společnost Seyfor tyto proměny očekávání zachytila v grafu, který s nadsázkou označuje jako „křivku natěšenosti“.

 

Když firma přeroste své aplikace

Rostoucí společnost postupně pořizuje nástroje pro obchod, personalistiku, sklady nebo výrobu. Pokud nejsou propojené, zaměstnanci přepisují například objednávky z CRM do dalších programů a vedení čeká Matej Seyfor crdlouho na reporty sestavované z několika zdrojů. Firma ztrácí čas, přibývají chyby a další růst situaci ještě víc zhoršuje. Vhodné ERP může v takové situaci sjednotit a propojit ekonomiku, obchod, logistiku, výrobu, servis, mzdy, HR, projektové řízení i reporting. Vysoce specializované aplikace lze zachovat a propojit se systémem.
„Důvodem ke změně může být drahé dosavadní řešení nebo potřeba zvládnout více zakázek bez dalšího nabírání lidí. Impulzem bývá také odchod klíčového zaměstnance, na kterém stojí předávání informací. Firma někdy odkládá integraci kvůli ceně, ale průběžně platí za ruční práci a složitý provoz několika aplikací, což může být paradoxně dražší řešení,“ říká Matěj Štochl ze společnosti Seyfor.

Interní příprava a vyčlenění kompetentního člověka

Když se firma rozhodně k tomu, že je třeba zavést komplexní firemní systém, první dva až tři měsíce je třeba vyhradit čistě interní přípravě. Vedení vyčlení člověka, který získá požadavky klíčových zaměstnanců, popíše procesy a připraví zadání. Pro úspěch celého procesu nalezení správného řešení a následné implementace je klíčové, aby dotyčný dostal odpovídající pravomoc a čas. Majitel zpravidla nemůže všechny podrobnosti řešit osobně a dodavatel systému potřebuje detailní informace od lidí, kteří znají každodenní provoz do detailu.
Už samotné zadání by mělo pojmenovat konkrétní cíle, například odstranění přepisování dat nebo průběžnou dostupnost reportů pro efektivní vedení firmy.

Výběr systému: natěšenost stoupá

Konzultanti oslovených dodavatelů spolu s interním vedoucím projektu následně hledají ještě před podepsáním smlouvy optimální řešení. Zapojují odborníky na ekonomiku, výrobu, HR a další oblasti. U složitějších projektů může tato fáze trvat až šest měsíců; požadavky se zpřesňují a počet dodavatelů postupně klesá.
„Lidé se těší na nový systém, který odstraní jejich dlouhodobou frustraci z rutinní práce. Část zaměstnanců ale změnu nechce, protože jsou zvyklí na dosavadní postupy. Už během výběru proto potřebují pochopit, proč se firma ke změně rozhodla, co konkrétně přinese nový systém jejich práci i to, že nový systém neohrozí jejich pozici,“ vysvětluje Štochl.

Schéma ERP systému – kliknutím otevřete originál

Analýza: přichází vystřízlivění

Po podpisu smlouvy se návrh rozpracovává do detailů včetně integrací, individuálních funkcí a ceny. Analýza může u středních společností zabrat přibližně tři měsíce, u velkých až půl roku. Od začátku musí zohledňovat také reporting: vedení potřebuje předem určit, která data jsou klíčová pro řízení firmy.
V tuto chvíli natěšenost klesá, protože příprava vyžaduje spolupráci zaměstnanců souběžně s jejich běžnými povinnostmi. Současně se rozhoduje, co zachovat, zjednodušit nebo odložit. „Nemusíme hned stavět raketovou loď. U firmy, která využívá například deset specializovaných aplikací můžeme v prvním kroku uvažovat o snížení na polovinu a propojení stávajících se systémem. Funkční postupy ponecháme a další změny připravíme ve druhé etapě,“ říká Štochl.

Implementace: nové možnosti i práce navíc

Nyní dodavatel nastavuje systém, připravuje individuální funkce a propojení. Zaměstnanci absolvují školení, pracují se zkušebními daty a připravují přechod do ostrého provozu. Tato fáze je zpravidla nejdelší, u středních a větších společností může realizace podle rozsahu zabrat osm až dvanáct měsíců.
„Křivka natěšenosti během této fáze kolísá. Konkrétní funkce vracejí optimismus, školení a testování ale přidávají práci. Vedení proto musí umožnit klíčovým lidem čas na školení. Jejich nedostatečné zapojení může znamenat fakt, že důležité požadavky vyjdou najevo až při spuštění. Tomu se chceme všichni vyhnout,“ doplňuje Štochl.

Den D: zaměstnanci se bojí kliknout

Při přechodu na skutečné objednávky, faktury nebo výrobní data padá křivka natěšenosti na pomyslné dno. Zaměstnanci sice prošli školením, ale chybí jim jistota, kterou měli ve starém prostředí.
„Naši konzultanti musí být v prvních dnech spuštění systému se zákazníkem. U velké firmy mohou asistovat až tři lidé. Měli by to být ti, kteří jsou do projektu zapojení od začátku. Zjednodušeně bych to přirovnal k situaci, kdy řidič přesedne poprvé z auta s manuální převodovkou do automatu. Člověk se těší na jednodušší řízení, při prvním pokusu přeřadit ale hledá spojku a místo ní prudce sešlápne brzdu. Teprve po několika desítkách ujetých kilometrů si začne osvojovat nové návyky. Právě při prvních zaváháních musí mít proto zaměstnanci dostupnou pomoc nablízku, aby nezůstali se svou nejistotou sami,“ zdůrazňuje Štochl.

Běžný provoz: jistota roste, rozvoj pokračuje

S každodenním používáním se nové postupy stávají rutinou a natěšenost zpravidla rychle roste. Zaměstnanci i vedení pochopí naplno smysl nového systému a firma může navázat další automatizací a změnami odloženými do druhé etapy. Pokud od prvních jednání až po dlouhodobou podporu doprovází firmu stejný tým dodavatele, zná již její procesy a jakákoli další fáze je díky tomu mnohem jednodušší.
„Úspěch poznáme podle toho, jestli firma zvládá více práce, omezuje opakované chyby a vedení dostává potřebné informace včas. Spuštění systému je začátkem jeho skutečného využívání. Spolupráce proto nemá skončit v den, kdy ho poprvé zapneme,“ uzavírá Štochl.

Zdroj: Seyfor
Ilustrační obr v úvodu: AI

 

 
další články o ERP

Na co se zaměřit při výběru ERP?

 

Výmluvy, proč nový ERP "nefunguje"

 

Proč neodkládat inovaci ERP