Výrobní podniky mají ve využívání informačních systémů a efektivitě provozu významné mezery, které je budou více a více omezovat v dalším rozvoji, vyplývá to z nové studie společností IFS a Mint-Jutras, které se zúčastnilo téměř tři sta výrobních ředitelů. Studie ukazuje, že jen o málo více než čtvrtina výrobních podniků dokáže přistupovat k podnikovému informačnímu systému typu ERP, CRM, EAM či BI prostřednictvím mobilních zařízení. Mobilní přístup přitom umožní zrychlení a zefektivnění celé řady činností, především pak v oblastech obchodu, logistiky či servisu mimo sídlo společnosti.

Valná většina zaměstnanců výrobních společností sice působí přímo v sídle společnosti, někteří však, stejně jako jejich kolegové z obchodních či servisních firem, musí fungovat i v terénu. Od nich se vyžaduje, aby byli maximálně produktivní a času nad administrativou v kanceláři trávili co nejméně. K tomu jim mohou pomoci právě mobilní technologie, které umožní kdykoliv a odkudkoliv přistupovat do klíčových oblastí podnikových informačních systémů a pracovat s daty stejně jako od počítače ve firemní centrále. Jen díky tomu pak mohou zcela snadno zkontrolovat aktuální skladové zásoby, vytvořit nabídku nebo získat okamžitý přehled o firemním cash flow.

Ke komunikaci s informačním systémem poslouží prakticky jakékoliv mobilní zařízení. Může jít o smartphone či standardní mobilní telefon s komunikací pomocí SMS zpráv, naprosto běžně se však používá i PDA, MID, minibooky, netbooky nebo notebooky připojené zpravidla pomocí datových přenosů mobilní telefonní sítě nebo wifi sítě. Prim dnes hrají přístroje Blackberry, které dle studie využívá až 53 procent respondentů, 42 procent jich však zároveň plánuje do budoucna využívat iPhone. Svůj rozmach zažívá i iPad a ostatní tablety, které již nyní využívá téměř patnáct procent respondentů, v brzké době si podobné zařízení však plánuje koupit 28 procent dotázaných. Tablety jsou díky svým vlastnostem, jako je nízká váha, dlouhá výdrž baterie, a především poměrně velký displej, velmi vhodné pro práci s mobilními systémy. Malé displeje mobilních telefonů totiž nemohou umožnit veškeré potřebné operace v systému, a to z toho důvodu, že aplikace bývají poměrně komplexní a například práce s tabulkami a filtry bývá na takovém displeji nepřesná.

Největší potenciál z hlediska využití a zvýšení efektivity má mobilní přístup k podnikovým aplikacím v oblasti CRM, kde je třeba mít po ruce informace o zákazníkovi, dále v oblasti lidských zdrojů, kde jde například o vykazování cestovních náhrad, a při práci na projektech, kde se klade důraz vykazování času na jednotlivé činnosti. Jednotlivé operace v informačním systému je v případě mobilního přístupu možné řešit přímo z terénu, čímž odpadá nezbytná administrativa po návratu do kanceláře. Pracovníci mohou tedy maximálně efektivně využít čas i ve chvíli pobytu na delší pracovní cestě, na přejezdech mezi jednotlivými zákazníky či dodavateli nebo při čekání na letištích. Ve studii IFS a Mint-Jutras výrobní ředitelé specifikovali celou řadu funkcí, které by v ideálním případě chtěli dělat on-line. V prvé řadě jde o možnost schvalování jednotlivých procesů, dále přístup k produktovým informacím, správě kontaktů, dodavatelským informacím, řízení zakázek a HR administrativě. Důležitým aspektem je, aby byli pracovníci schopni rychle získat přehledná a aktuální data. Technologické firmy by tedy vedle funkčnosti měly dbát i na intuitivnost rozhraní mobilní aplikace. Dle účastníků studie je tento fakt velmi důležitý, 82 procent respondentů dokonce uvedlo, že rozhraní pro ně bylo při výběru dané softwarové aplikace stejně důležité jako funkcionalita.

A jak tedy zvýšit procento pokrytí mobilními aplikacemi, které je dle studie tak nízké? Asi nejsnadnější a nejvýhodnější formou poskytování mobilních aplikací jsou cloudové služby. Takové řešení je maximálně nákladově efektivní a snadné pro implementaci či následné aktualizace. Nenutí zákazníky provádět upgrade jejich stávajících podnikových aplikací, a přesto jim umožňuje výhody těchto nadstandardních služeb využívat v plném rozsahu.

Pavel Bláhovec
Autor pracuje jako ředitel obchodu a podpory ve společnosti IFS Czech.

< Předchozí		Další >