Big Data dnes nejsou jen vůdčím trendem IT světa, ale hlavně obrovskou příležitostí a výzvou pro firmy. Co vlastně představují a jak je lze použít ke získání konkurenční výhody pro firmu?

Jak velká data vlastně máme na mysli, pokud mluvíme o Big Datech? Na tuto otázku neexistuje univerzálně platná odpověď. Existuje zde však paralela s takzvaným paradoxem hromady. Ten je založen na myšlence, že máme hromadu písku a postupně z ní odebíráme jednotlivá zrníčka. Pokud odebereme jedno zrníčko, stále se jedná o hromadu písku. Pokud odebereme další, také se jedná o hromadu, a tak dále... Pokud nám však zůstane třeba jen 100 zrníček písku, pak se již evidentně o hromadu nejedná. Přesto ale nejsme schopni říci, po odebrání kterého konkrétního zrníčka přestala hromada existovat.

Autor: Jakub Augustín

A přesně tak je to s definicí pojmu Big Data, s technologickým vývojem se navíc tato hranice posouvá, nemá proto smysl hledat jejich přesnou velikost. Je však účelné zamýšlet se nad ekonomickými důsledky uložení velikých objemů dat v klasických datových skladech a relačních databázích. Velká většina podniků pak zjistí, že má data, která sice mají určitou hodnotu, ale jsou tak velká, že náklady na jejich uložení nebo zpracování tuto hodnotu převyšují.

Proto se podniky rozhodnou je časem mazat, agregovat nebo vůbec neukládat. Kromě velikosti dat (volume) se hovoří také o rychlosti vzniku dat (velocity) a proměnlivé nebo nestrukturované podobě dat (variety). Tyto faktory mohou také způsobit, že náklady na uložení a zpracování dat převýší jejich hodnotu. Na tomto místě se konečně dostáváme k definici Big Dat. Jsou to data, která jsou natolik velká, rychle vznikající nebo proměnlivá, že není rentabilní je ukládat a zpracovávat v běžných nástrojích a úložištích.

Podařilo se mi vás pro Big Ddata alespoň trochu zaujmout? Výborně, přečtěte si pokračování celého článku zde.