Přihlášení ERP news



Přihlaste se k odběru newsletteru ERP news, ve kterém pravidelně rozesíláme ty nejzajímavější články ze světa ERP.



Partneři webu

Jak se zorientovat na trhu ERP systémů?

Úterý, 21 Duben 2009 14:34
orientace na trhu s ERPJen velmi málo produktů s tak rozmanitou škálou zaměření, rozsahu, hodnoty i kvality prodělalo tak dynamický rozvoj jako ERP systémy. I čeští vývojáři v devadesátých letech díky vysokému rozšíření potřebných znalostí a zálibě v moderních technologiích přispěli k masivnímu rozšíření nabídky řešení pro řízení podniků. Přestože českým softwarehousům postupně přibývali konkurenti v podobě nadnárodních kolosů, především v boji o malé a střední zákazníky jsou tuzemští dodavatelé ERP řešení dodnes velmi úspěšní.

 





Pojďme se společně podívat, jaké hlavní trendy ovlivňují podnikové informační systémy ERP v Česku od přelomu tisíciletí:

Silná koncentrace

Byla logickou a nutnou reakcí na opravdu masivní a živelný vznik stovek informačních systémů a jejich dodavatelů. Dnes dochází k zákonitému zániku neúspěšných, s příliš nízkým portfoliem zákazníků, a tudíž zdrojem příjmu pro údržbu a vývoj. U zahraničních korporací dochází k řadě fúzí a pohlcování silnými hráči. Jedním z výsledků této silné koncentrace je, že máme sice srovnatelné množství dodavatelů ERP, nicméně s podstatně užším výběrem samotných produktů, které se prodávají často přes partnerskou síť, jež je tvořena bývalými výrobci dnes již zaniknuvších ERP produktů.

Branžová specializace

Především velcí a silní výrobci ERP začínají nabízet čistě branžová řešení, standardy pro jednotlivá odvětví (tzv. best practices). Tak máme od stejného výrobce speciální verzi pro automotive, retail, public apod. Branžové odlišnosti jsou především v logistických modulech a nabídka svědčí o dosaženém stupni poznání a vývoje u daného ERP výrobce. Nicméně i u středních dodavatelů je specializace na odvětví znatelná.

Přednastavená řešení

Tento trend velmi souvisí s předchozím. Po vývoji odvětvového řešení u výrobce dochází již na půdě jeho implementačního partnera k vytvoření do značné míry přednastaveného řešení, kde je základní myšlenkou neopakování analýzy a nastavování oborových standardů v podnikových procesech. Tento vývoj je i objektivní – čím více se prodává pomocí referencí, tím více vzniká opakovaných projektů a specializovaných, přednastavených řešení.

Nové dimenze

ERP už dávno nejsou jen účetnictvím, skladem, výrobou a prodejem. Je tu i CRM, business inteligence, e-business, webové portály, kolaborativní scénáře atd.


Jak vypadá současná situace na českém IT trhu z hlediska, malých, středních a velkých firem?

Velké firmy (large enterprises, LE)

Povětšinou se jedná o nadnárodní korporace s ročními obraty v řádu miliard. Zde je z hlediska ERP v podstatě dobojováno. Zákazníci investovali do systémů obrovské zdroje, ve většině případů dosáhli i požadované kvality a stability systému. Ochota k novým investicím je velmi nízká a změny ERP nejsou příliš očekávané. Příležitostí pro IT dodavatele jsou služby, případně nová proprietální řešení k ERP, nejčastěji typu BI.

Malé firmy (small enterprises, SE)

Firmy do padesáti zaměstnanců a zhruba do sto milionů ročního obratu. Zde se jedná v podstatě o komoditní trh „krabicových“ produktů, s výraznou převahou tuzemských výrobců.

Střední firmy (medium enterprises, ME)

Tvoří jednoznačně nejdynamičtější, zároveň však nejobtížněji definovatelnou a přehlednou skupinu. Už samotná definice „středně velké firmy“ je nejednoznačná, mění se dle ekonomik, oborů, měřítka IT dodavatelů apod. Tento segment se stal v současnosti jednoznačně největším bojištěm na trhu ERP systémů. Proč? Důvodů je mnoho a často jsou zřejmé. Jde o segment mnohem početnější než LE a mnohem bonitnější než SE. Tak se stává, že když v této době ME zákazník vypisuje výběrové řízení na dodávku a implementaci ERP řešení, najde v portfoliu nabídek jak levná „krabicová“ řešení, slibující až podezřele rozsáhlou a odvětvově univerzální funkcionalitu, tak i robustní ERP řešení, s požadavky parametrizace, školení, integračních testů, a to vše v podezřele krátkém čase a tomu odpovídající ceně implementace.

Zřejmě nejzákladnější rozdíl mezi ERP vyvinutými pro střední firmy a velkými robustními ERP systémy je v detailech jednotlivých procesů, jejich možnosti dělby na více zpracovatelů procesu (uživatelů) a detailu nebo šíři dat. Čím je firma menší, tím nižší mívá nároky na zpětné vyhodnocování dat, reporty, analýzy, a naopak má vyšší nároky na rychlost a jednoduchost pořízení vstupních dat.
Rychlost a jednoduchost pořizování dat je samozřejmě v přímém rozporu s požadavkem na jejich kvalitu, šíři a kompletnost. A protože především toto je hlavní předností velkých ERP systémů, které jsou na základě této kvality, komplexnosti a integrity dat dávat managementu špičkové analytické informace, je velmi pravděpodobné, že při nasazení takovéhoto systému u střední firmy nejenom, že nedojde k využití této přidané hodnoty, ale ještě tato vlastnost bude přítěží. Buď totiž budou sofistikované procesy pořizování během implementace zjednodušeny, což znamená vícenáklady, nebo budou následně v produktivním běhu zbytečně komplikovat jinak rutinní procesy uživatelům.

Jak tedy vybrat správné ERP řešení a jeho dodavatele?
Zcela určitě může významnou roli sehrát najatý nezávislý expert s požadovanými referencemi z předchozích tendrů a projektů, který navíc může být po provedení výběru ERP i na straně zákazníka v řídícím výboru. Je poměrně překvapivé, že si řada lidí nechá poradit u tak jednoduché věci, jako je koupě automobilu, ale při výběru ERP řešení nabídky externích profesionálních poradců odmítá. Naštěstí toto již v segmentu ME již není pravidlem.
V první fázi výběru je nutné v rámci organizace vydefinovat požadavky na nový informační systém a seřadit je podle priorit tak, aby bylo jasné, které požadavky jsou skutečně nezbytné. Pro průzkum trhu je možné s úspěchem využít přehledy informačních systémů, které pravidelně vycházejí v odborných periodikách a oslovit konkrétní firmy. Následně by mělo dojít k zúžení výběru potenciálních dodavatelů, aby jejich nabídky mohly být efektivně zpracovány. Vítězem by se měla stát nabídka, která jednak nejlépe vyhovuje poměrem ceny a výkonu, jednak se dokáže prokázat úspěšnými instalacemi v požadovaném odvětví na trhu ME.
Důležité je si uvědomit, že cílem je, aby informační systém podporoval jednotlivé činnosti společnosti s nejmenšími nároky na jeho správu a údržbu. Typickým problémem totiž bývá, že si firma vybere informační systém, který neodpovídá její velikosti a potřebám.  Pokud zvolí známý, populární, ale na druhé straně komplexnější systém, může se stát, že vlastní obsluha a údržba bude pro společnost velmi nákladná a celkový užitek bude spíše negativní. Dalším z požadavků by mělo být i co nejmenší zatížení klíčových zaměstnanců společnosti, což do značné míry řeší například maximální přednastavení procesů. Jedním ze zásadních rozdílů mezi LE a ME je v úrovni dělby práce zaměstnanců a přednastavení ERP je tak vlastně i úpravou pro střední firmu, kde oproti LE dochází ke kumulaci funkcí i procesů u menšího počtu uživatelů. Neupravené (nepřednastavené) ERP řešení může být příčinou deficitu kapacit klíčových lidí na projektu, prodlužování, a především výrazné prodražování projektu. Je tedy důležité požadovat jasnou garanci časového rozsahu projektu, počtu lidí na straně zákazníka a jejich požadované týdenní projektové kapacity.

Za kolik?
S cenou za informační systém to je stejné jako s cenou domu – závisí na všech parametrech. Kolik stojí dům? Je třeba rozhodnout, kolik bude mít pater, jestli bude mít výtah, jak luxusně budou vybaveny koupelny apod. Cena informačního systému se typicky skládá z ceny licencí, která je ovlivněna zejména počtem uživatelů a modulů (jednotlivých funkčních oblastí), dále ceny implementace, která roste v případě, že v systému dochází k výraznějším zákaznickým úpravám oproti standardnímu řešení a ceny podpory, která je běžně kalkulována na roční bázi a zahrnuje opravu případných chyb, legislativní úpravy a podporu používání informačního systému.
V souvislosti se snahou uspořit celkové náklady na provoz informačních systémů se v dnešní době vedle klasického zakoupení licencí informačního systému stále častěji objevují jiné formy financování – firmy a instituce se stále více přiklánějí k modelu ASP, případně i BPO. Zkratka ASP (application service providing) doslova znamená poskytování aplikačních služeb. Místo toho, aby si firma zakoupila potřebný software, provozuje ho jeho výrobce u sebe a poskytuje jej uživatelům vzdáleně po síti – dnes zpravidla přes internet. BPO (business process outsourcing) je kompletní předání určité firemní činnosti třetí straně, která ji dané společnosti následně poskytuje jako službu.

Příkladem nevhodného výběru ERP systému může být jistá středně velká společnost, kde došlo k celkem výrazné nerovnováze mezi reálnými potřebami zákazníka, jeho možnostmi a možnostmi dodaného řešení. Firma podnikající v oblasti malo/velkoprodeje, s obratem zhruba pět set milionů korun ročně a přibližně osmdesáti zaměstnanci zvolila komplexní, kvalitní a odvětvově upravený ERP systém s řadou referencí v oboru. Vše zprvu vypadalo výborně, avšak po dvou letech využívání systému byla výsledkem obecná nespokojenost. Proč? Systému se nedala vytknout žádná nefunkčnost či chybovost a podpora dodavatele byla výborná. Zkusme shrnout důvody – všechny byly paradoxně na straně zákazníka:
  • Implementace přinesla obrovské nároky na úzkou skupinu lidí a postupně se koncentrovala u dvou naprosto přetížených manažerů.
  • Systém byl příliš komplexní a procesně připraven na mnohem podrobnější specializaci a dělbu práce, implementace přinesla příliš víceprací. I po dokončení projektu si uživatelé stěžovali na přílišnou komplikovanost zpracování dříve jednoduchého procesu.
  • Uživatelé se stále více a více spoléhali na odbornost několika málo vyškolených klíčových uživatelů a sami minimálně pronikali do pro ně nezvykle sofistikované logiky systému.
  • Přetíženost klíčových uživatelů po dokončení projektu vyústila do jejich odchodu z firmy, čímž se zpřetrhala kontinuita interního know-how údržby systému.
  • Výsledkem bylo velmi mělké využívání jinak funkčně velmi rozsáhlého a kvalitního systému, malá pružnost (chyběla interní podpora), velmi drahá celková externí podpora a firmu začaly tížit neadekvátně vysoké provozní náklady (servis, údržba) poměrně drahého systému, byť ve výběrovém řízení dosáhla příznivé pořizovací ceny.
Podobné zkušenosti ukazují, že méně někdy znamená více. Neexistuje informační systém, který by bylo možné obecně označit za nejlepší, ale existuje jen informační systém, který je pro danou společnost více či méně vyhovující.
Milan Komárek
Autor působí ve společnosti Arbes Technologies, která vyvíjí a dodává ERP systém FEIS a patří mezi přední dodavatele ERP řešení v segmentech státní a veřejné správy, zdravotnictví, finančních a leasingových společností a v dalších nevýrobních oborech.

 

 
další články o ERP

Na co se zaměřit při výběru ERP?

 

Výmluvy, proč nový ERP "nefunguje"

 

Proč neodkládat inovaci ERP