V současné době už asi nikdo nemůže zpochybňovat názor, že implementace ERP systému je velmi složitý a náročný projekt. Obvykle je tato složitost a sofistikovanost vnímána v souvislosti s technicko-odbornou stránkou projektu – hardware, software, modelovací nástroje, implementační metodiky atd. Na ERP projekt je ale možné pohlížet i prizmatem interakce a komunikace mezi jeho jednotlivými účastníky. Právě tato oblast může být zdrojem kritických momentů projektu a rovněž zde můžeme hledat základní předpoklady konečného úspěchu.

Systémy pro řízení výroby procházejí v současné době zrychleným vývojem, který je vyvolán zvýšenou poptávkou průmyslových podniků, jež jsou nuceny zefektivňovat svoji produkci a udržovat si tak konkurenceschopnost i v hospodářsky méně příznivé době.
Na dodavatele ERP systémů přitom bývají ze strany výrobních firem kladeny velké nároky, které je často možné splnit pouze za cenu zpracování na úrovni uživatelských úprav na míru, což však přináší zvýšené náklady na pořízení takového řešení, na které mnohý zákazník nereflektuje. Proto je důležité, aby ERP produkt již ve svém standardu představoval velice flexibilní nástroj, který dokáže konfiguračními možnostmi uspokojit velkou většinu uživatelových požadavků.